Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Fotky 2011

P(e)S

24. listopadu 2011 v 20:11 | Luciebeth (L.s)
Huňatý kožíšek, uhrančivé oči a líný postoj…
Nebo stačí říct jen "Amigo?"

Našlapuji tišše, ale pššt

2. října 2011 v 13:12 | Luciebeth Lonely (Samotářka)
Jednou za čas se tiché elfky sejdou a vymění si drby... Ale co teprve obřad, při kterém se rozhoduje, která je nejkrásnější?

Zlověstný pohled

26. srpna 2011 v 12:33 | Samotářka
Ostražitý pohled, vyceněné tesáky... Zdání někdy klame.

Venku (ne)padají kočky

22. srpna 2011 v 20:29 | Samotářka
Zamysleli jste se někdy, jaké by to bylo, kdyby z nebe místo krup padaly kočky? Celý svět by byl svéhlavý a krásně mňoukavý. Bylo by ale fajn, kdyby ty kočky se na sluníčku zase hezky odpařily… ách…

Zasypaná květinami

3. srpna 2011 v 14:00 | Samotářka
Procházela se po zahradě. Kolem ní kvetla spousta barevných květin. Tak popadla "Foťák" a šla zvěčnit tu nádheru. Navěky? Ale ne, nic není věčné a tyhle fotky jednou dohoní již uvadlé květiny. Dříve, nebo později.

Melancholie

22. června 2011 v 14:58 | Samotářka
Samotná, samotinká.
Když kolem vás je tolik lidí, ale vy se cítíte sami. Když vám připadá, že ostatní mluví cizím jazykem.

Jednou, už je to dávno, žila dívka.
Měla spoustu přátel, chodila na večírky, doučovali se navzájem, ale pak... život není dokonalý a přijdou problémy. Najednou potřebujete pomoct, ale kde jsou všichni přátelé? Že by na večírku? Ne jsou kolem vás, ale proč vám nepomohou? Tohle se té dívce stalo, nikdo ji nepodržel když jí bylo nejhůř. Tehdy pochopila, že je na světě sama.

Mlha života

15. května 2011 v 10:15 | Samotářka
Mlhu lidé odjakživa nemají rádi, protože snižuje viditelnost. Kvůli (díky) ní nevidí do budoucnosti, dávné události jsou mlhavé a mnohdy sami nevědí co právě teď dělají. Nepoznají, zda jim druhý lže, jestli to co se chystají udělat je správně, jestli opravdu milují svého snoubence natolik, aby řekli "ano"...

Vůně táboráku

18. dubna 2011 v 21:11 | Samotářka
Vůně táboráku ve vlasech zpívá píseň života. Rozžhavené uhlíky zabodávají radost do mého srdce. Ta krása je tak nepopsatelná... Možná to bude znít zvláštně v této kráse, ale budu vám vyprávět o sobotní procházce.

Nepolapitelná krása města

9. dubna 2011 v 13:12 | Samotářka

Kde to je? Lidé jsou tak blízko u sebe, přesto si přejí nemít spolu nic společného.

Žijí vedle sebe, přesto se neznají. Každého, kdo si chce vedle nich sednout v MHD nepřátelsky změrčí pohledem.

Kde to žiji? Tam kde vůně táboráku je nedosažitelný ideál tam, kde místo lišek dobrou noc dávají pouliční lampy, které ozařují temný pokoj tam, kde čerstvý vzduch naleznete pouze v osvěžovači... Ale víte co? Já to místo miluji. ;)

Úsměv jara

5. dubna 2011 v 19:15 | Samotářka
Jaro se na nás usmívá zářivou žlutí jako nejrozesmátější smajlík. A stejně jako ten smajlík, umí vykouzlit úsměv na tváři. Teplý hřejivý smajlík s paprsky právě vycházejícího slabého slunka.

 
 

Reklama
© 2011 - 2012