Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Estranged (2012)

4. Kapitola

25. dubna 2012 v 20:15 | Luciebeth Lonely Samotářka

Se zatajeným dechem jsem pomalu ťukala jednotlivá písmenka na klávesnici.

3. Kapitola

9. dubna 2012 v 14:56 | Luciebeth Lonely Samotářka
Hodiny tiše odtikávaly poslední vteřiny před půlnocí. Byla jsem pevně rozhodnuta. Ten dnešní rozhovor mi dal sílu, abych to udělala. Sebrala jsem se a začala psát.

2. Kapitola

7. března 2012 v 18:30 | Luciebeth Lonely Samotářka

Ráno bylo hrozné. Kromě připálených toastů jsem musela snést i nepříjemné probuzení ze snu. Zdálo se mi o zelené louce zalité sluncem, utopené v zelených očích. Když jsem ale otevřela oči, první co jsem viděla, byly vykulené, nikoliv zelené, ale modré oči mého bratra. Čekala jsem, že to bude ještě horší, jen jsem nevěděla, že až takhle. Připadalo mi, že s každým dnem padám níže a níže do té hnusné černočerné temnoty.

1. Kapitola

5. března 2012 v 18:00 | Luciebeth Lonely Samotářka
Důvěrně známá modrá plocha facebooku se přede mnou rozprostřela, jakoby mě čekala. Nestihla jsem ani zkontrolovat hlavní stránku a už mi napsala. Nevěstilo to nic dobrého. Sofie mi psala, jen když měla depresi, nebo naopak byla naprosto šťastná. Nechtěla jsem jí odpovídat, vlastně jsem ani nevěděla, proč jsem se vůbec přihlašovala. Toužila jsem snad po tomhle? Věděla jsem, že když neodpovím, Sofie mi tutéž zprávu řekne ve škole, kde nebudu moct kliknout na tlačítko "ignorovat."
 
 

Reklama
© 2011 - 2012