Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Tamhle za stromem, někde v mlze…

12. května 2012 v 15:57 | Luciebeth Lonely Samotářka


Když budete moc hledat, možná najdete něco, co se v prachu mělo utopit. Když budete málo hledat, v prachu se to utopí. Občas nevím, co je horší…
(Já to tričko miluju.)


Dočetla jsem Deník šílené manželky. Konečně se můžu s něčím ztotožnit. Anebo ne, nejsem manželka. Možná jednou budu, ale to mi vlastně je jedno. Nebo není, já už nic nevím.



Jsem dětinská,

Blbá a naivní,

Už dávno mi nikdo netleská,

Nejsem senzace pro jiný.



Někdy usmívám se,

Jindy zase přeju si plakat,

Mé tělo se třese,

Jak dlouho budu ještě čekat.



Deska si hraje,

Deska se otáčí,

pořád stejně stará je,

ale už na ni nikdo netančí.



Zkouším tančit,

Abych byla jiná,

Zkouším si věřit,

Ale asi už budu navždy stejná.



Stejně nudná,

Stejně podivná,

Měsíc se neotáčí,

Proto nebudu jinačí.


Pořád teď píšu básničky. Už to nejsou ty krásné o míru a lásce, teď jsou docela depresivní. Tuhle jsem psala před chvílí, připadám si už úplně apatická. Apatická a zmatená, nevím kdy je včera, kdy je dnes.
Charlotte říká, že zbožňuje moje básničky. Já ne a proto je píšu. Protože to nedává smysl, protože nic nedává smysl. Já vím, že je to zmatený, ale přesně takhle to má být. Nebo nemá, říkala jsem, že nic nevím.
Poslední dobou hodně poslouchám Pink Floyd a… A to je všechno, protože nedělám nic jiného. Píšu básničky a poslouchám Wish you were here. Je lepší psát než mluvit.


(Třetí činnost, kterou provádím. Fotím a říkám si, jak je příroda krásná. A taky, jak mám nudnej život. :D)



Ve středu u mě byl Epický. Pozval se sám, nejdřív jsem si říkala, že jsme blbá, že jsem mu to dovolila, ale pak jsem si řekla "proč ne?"

Proč jo? Protože je to můj kamarád. Kamarád, se kterým bych měla chodit, protože by to naštvalo hodně lidí včetně mě. Kamarád, kterýho znám asi čtyři měsíce, ale mám pocit, že to jsou čtyři roky. Kamarád, který nesnáší hovory o vlasech. Kamarád, o kterém nesnáší druzí, když mluvím.
Proč ne? Protože nevím, protože nevím nic. A on jo, protože je tak moc chytrej a dokonalej. Pche. :D

Malá láska, když není opětována, se změní v přátelství, velká v nenávist. (Sergej Davydov)

Doufejte, že víte dvakrát víc, než já.

Protože dvakrát nula je nula a to vím i já.

Luc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vika | Web | 20. května 2012 v 13:28 | Reagovat

to tričkoo:OOOOO ♥ úžasné je;) inak krásna báseň;))))

2 Luciebeth Lonely Samotářka | Web | 22. května 2012 v 19:33 | Reagovat

[1]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2011 - 2012