Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Ta kterou mám nejraději

26. března 2012 v 16:02 | Luciebeth Lonely Samotářka |  Občasník
Drahá Luciebeth,
Chtěla bych, aby sis tohle zapamatovala, třeba až jednou nebudeš vědět, kam jít dál, tak ti tohle pomůže. Už jsme toho zažily spolu hodně. Pamatuješ na všechny ty staré deníky?
Ráda bych se tě zeptala na to, proč jsi tehdy chtěla být někým jiným, ale bojím se odpovědi. Proč jsi chtěla být hvězda třídy? Proč jsi chtěla, aby tě všichni měli rádi? Proč jsi chtěla být nejchytřejší šprtka? Proč jsi chtěla být někým úplně jiným? Neměla jsi mě ráda?
Vždyť ty bys nemohla být hvězda třídy. Nemáš je ráda a sama to víš. Nevydržela bys být na všechny hodná a milá. Šprti nejsou dobří lidé, jsou to vlastně jen ubožáci, kteří si myslí, že fakta jsou v životě nejdůležitější. A ty moc dobře víš, že nejsou. A nezapomeň, že ty jsi nejlepší sama sebou.
Protože naše nedokonalosti nás dělají dokonalými.



Sama víš, jak život utíká. Plyne vteřinu za vteřinou, nevnímáš ho. Až se najednou ohlédneš zpět a vidíš vše, co jsi za sebou zanechala. Nic nevidíš? To je správně, nic tam není. Čas plynul příliš rychle a ty jsi ho strávila odpočítáváním vteřin, dokud jsi neměla malý okamžik rozptýlení. Žila jsi vlastně jen pro těch pár chvil.
Teď už víš, že je život tak krátký a plyne příliš rychle, abys mohla mít plány. Kde jsou tvé domácí úkoly? Říkala sis, že je napíšeš po škole. A teď je večer. Plány jsou jiné, než skutečnost, tak s nimi neztrácej moc času.
Pamatuješ, jak jsi seděla na začátku primy vedle tý blonďatý holky? Tenkrát jsi nevěděla, že ta holka se jmenuje Terka a bude s tebou v sekundě sedět v lavici.
Pamatuješ, jak jsi v primě byla naivní? Ano, mám na mysli toho kluka, se kterým jsi ztrácela čas. Ale to už se nikdy nestane, slíbíš mi to?
Pamatuješ na začátek sekundy? Jak jsi snila, že budeš nejchytřejší? Ne, nejsi nejchytřejší a asi nikdy nebudeš, ale sekunda ti dala opravdu hodně.
Když jsi tam přišla, nevěděla jsi, kdo vlastně jsi a co tu chceš. Změnila ses z tuctové holky, jakou jsi byla dřív na někoho úžasného, komu se už nemusím stydět říkat "Luciebeth." Začínám tě mít ráda. Opravdu ráda.
Za chvíli jdeš do tercie, a když vidíš, jak to uteklo, máš strach. Chápu, je to opravdu těžké, tolik změn na tak málo času… Vždyť sekunda utekla opravdu rychle a než se naděješ, budeš končit tercii. A co přijde potom? Kvarta, tvoje devátá třída. Pak přijde velké gymnázium, učebnice si budeš kupovat a splní se ti tvůj sen - nikoho nebude zajímat, na kolik předmětů používáš jeden sešit.
Za chvíli budeš dospělá, ještě toho ale musíš trochu prožít. Víš už, co od života chceš, víš i jak toho dosáhnout a máš tušení, kdo jsi. Ještě toho tolik nevíš a přitom máš už jen pět a půl roku mládí. Proč se tak bojíš? Ano, je to málo času, vzpomeň si, jak jsi s tím modrým kornoutem šla do první třídy a seděla v poslední lavici vedle Elišky. Než ses stihla rozkoukat, už jsi seděla v obrovské třídě plné neznámých dětí. Bez kornoutu.

Máme spolu ještě skoro šest let, které musíme strávit v relativní střízlivosti a pak už jen celý život, kdy už nás nikdo nebude omlouvat "je to ještě dítě."
Ale chci ti říct, aby ses nebála, máš tu přeci mě. Ty už víš, kdo vlastně jsi. Ty jsi ta, kterou mám nejraději, Luciebeth.

Charlotte tě zná už sedm let (ani se to nezdá), proto jsi ji požádala, aby o tobě něco řekla na závěr.

"Pamatuju si jí z prvního dne ve škole, jako holčičku s vlasy pod zadek. Vždycky byla tak trochu divná, ze začátku jsem se s ní moc nebavila. Většinou stála v pozadí a dívala se, jak se jak na mě ostatní spolužačky nadávají nebo jak se s jednou peru. Byla chytrá, až to bolelo a mě to do dneška štve, šlo jí všechno, v zásadě, byla nejchytřejší holka ve třídě. Nebyla miláček paní učitelky jako jiná holka, naopak, líbilo se mi, že nikomu nelezla do zadku.
Jak už jsem řekla, byla divná, v tom se nezměnila, je trochu prostořeká, nebo, jak ona to nazývá, moc upřímná. Nikdy se netajila se svým názorem a řekla ho nahlas.
Začala jsem se s ní hodně kamarádit v páté třídě, kdy jsem se pohádala s kamarády, a nikdo se mnou nemluvil, i když jsme se hodně hádaly vždycky jsme si rozuměly, máme stejné názory.
Lišila se od ostatních holek, už jen tím jak se oblíkala, a její názory byli až moc upřímné, nikdy nepraktikovala o odporné objímání pančelek, tetiček a tak. Neříkala každé holce, se kterou se zakecala, že je její nejlepší kamarádka. Měla i má svou vlastní cestičku a hodlá se jí držet, aspoň tak na mě působí, že nechce splynout s davem, v jistém slova smyslu. Že nechce být tuctová, protože nesnáší tuctovost. Myslím, že by mi lhala jen, kdybych umírala po autonehodě a ona mi říkala, že to bude všechno dobrý, jinak by nikdy neřekla nic, co by nebylo upřímné. Říká to, i když se to nehodí, někomu to může vadit, ale zvyknete si, byla by bez toho nuda."


PS: Tento článek jsem zařadila do TT, protože se mi zdálo, že se hodí k tématu. Ten dopis pro sebe jsem psala před nějakou dobou, ale objevila jsem ho v archivu a připadala mi škoda ho nezveřejnit, tak doufám, že se líbí.
PPS: K nadpisu - Ta, kterou mám nejraději jsem já, pokládám se za narcistku. :D
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Duash | Web | 26. března 2012 v 16:13 | Reagovat

Děkuji..♥ A ten článek je pěkně napsanej. taky tak občas uvažuju... xD Mimochodem, taky mám nejspíš nejradši sebe :)

2 Crumb ♀ | Web | 26. března 2012 v 16:24 | Reagovat

Také jsem nedávno napsala dopis sama pro sebe, ale pro mé dospělé "já", abych si ho přečetla až budu dospělá a šťastná. Taky chodím na gympl :) Teď zatím do tercie. Ale narozdíl od tebe jsem asi šprtka, ta kterou ty bys asi neměla v oblibě. Ale nepřijde mi, že lezu někomu do zadku :D Nicméně je to pěkně napsaný a zároveň tě i obdivuju, právě upřímnost je to, co mi celkem chybí, protože se snažím se všema vycházet a jsou lidé, kterým krutou pravdu do očí prostě říct nedokážu.

3 Demented loner | Web | 26. března 2012 v 19:04 | Reagovat

Pěkně napsané. Jo a ta fotka je moc hezká.

4 Michael | Web | 26. března 2012 v 19:39 | Reagovat

Milá slečno, kritiku beru a ráda. Ale nekritizujte, když jste si nic nepřečetla. Kdo je Christine proč je naštvaná tam napsané je.

5 Luciebeth Lonely (Samotářka) | E-mail | Web | 26. března 2012 v 20:01 | Reagovat

[1]: Koho mít raději, než sebe, že? :D Děkuju.

[2]: Já obdivuju tebe, někdy mám totiž problémy, že lidi naštvu, protože si nemůžu pomoct a musím jim to říct.

[3]: Děkuju.

[4]: Nečetla jsem úplně všechno, ale i ze dvou kapitol by mělo jít poznat, kdo jsou postavy.
PS: Hádám, že těm co psali "krásný, muck" jsi nic takového nenapsala. :D

6 Charlotte Discharge | E-mail | Web | 27. března 2012 v 15:59 | Reagovat

[3]: Tu jsem fotila JÁ! :DD

7 El. | Web | 27. března 2012 v 22:00 | Reagovat

Děkuji:) A áno..to oko jde trochu šejdrem :D

8 Bee Shifer | Web | 28. března 2012 v 6:59 | Reagovat

Jo, mám to od Lorraine.. Nechám toho, neboj:))

9 Naive dement | Web | 29. března 2012 v 18:27 | Reagovat

Dobrý nápad na článek, líbí se mi tvůj styl pasaní i články. Jo, jinak pěkný brýle, sluší ti to.

10 Naive dement | Web | 29. března 2012 v 18:28 | Reagovat

[9]: *Psaní :D

11 Luciebeth Lonely (Samotářka) | E-mail | Web | 29. března 2012 v 21:31 | Reagovat

[6]: Jojop, nebudu ti upírat zásluhy. :D

[7]: Není zač.

[8]: Děkuju, vlastně jsem čekala, že mě s tím pošleš do háje. Na ty tučný písmena jsem ale fakt pyšná, tak ještě jednou - díky.

[9]: Opět děkuju, vážím si všech pochval. :)

12 Tomáš | E-mail | Web | 5. dubna 2012 v 21:53 | Reagovat

Krásný dopis, bral bych něco takového někdy dostat :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2011 - 2012