Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Střípky naděje

18. listopadu 2011 v 15:02 | Luciebeth (L.s) |  Povídky
Já vím, že není moc dobrá. Ale přeci jen, je to naděje...
Naděje, že někdy možná napíšu něco opravdu krásného.


...
Cat se dívala na cestu, odkud přišla. S kufrem v ruce vzpomínala na ten rok. Párty, kluci, zábava… To všechno ji pomalu oddalovalo od jejího snu.
Vzpomínala, jak po téhle cestě šla poprvé. Berlín se hodně lišil od toho zapadlého městečka, ze kterého pocházela. Přišla tam, aby něco dokázala. Tančila na svých vysokých podpatcích a nechávala vítr, aby jí cuchal vlasy. Ale jak začala zvyšovat podpatky, klesalo její štěstí.
A tak ze stipendia nakonec nic nebylo. A ze štěstí také ne.

Posadila se. Do příjezdu vlaku jí zbývalo ještě několik minut. Snažila se vzpomenout si na vše, co za tenhle rok zažila. Bylo toho více, než za celý její dosavadní život.
První měsíc se jen rozkoukávala a pomalu poznávala Berlín. Vlastně to nebylo tak úžasné město plné billboardů a zářivých neonů. Bylo to úplně obyčejné město bez zeleně a s přeplněnými kontejnery. V Říjnu, přestože se ochlazovalo, pomalu krátila sukni. Cat si pamatovala moc dobře proč. Důvodem byl světlovlasý Tim. Listopad, prosinec a vlastně celý zbytek školního roku, až do dubna si přes clonu piva a zamilovanosti pamatovala jen rozmazaně. Ne, Cat už na to nechtěla myslet.

Nechtěla myslet na duben a riskovat to, že promešká vlak a ta stará lokomotiva se vydá do útrob noci bez ní. Pomalu zvedla sebe z lavičky a nakonec i svůj kufr.
Dívka, co seděla na lavičce vedle ní, vzhlédla. "Lepší život?" Cat přikývla. "Ti, co jezdí do Hamburku, většinou doufají, že štěstí je najde někde v bahně a holínkách tam na venkově. Je to kec, ale naděje je svině." Zasmála se.
Cat popadla kufr a vydala se do vlaku. Ve špatně osvětleném vagóně byla sama. Možná byla sama v celém vlaku.
Možná dívka na lavičce měla pravdu a vlak opravdu jel jen obyčejnou trasou po kolejích do přístavního města Hamburku.

Ale pro Caty jel do města Naděje.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Byakko | Web | 20. listopadu 2011 v 17:40 | Reagovat

Je to moc pěkné! Naděje umírá poslední... :) Jinak jsem ti chtěla dát pět hvězdiček, ale jelikož jsem tak nešikovná, jak jsem, dala jsem ti omylem jen 4,5... xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2011 - 2012