Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Mé gastronomické pokusy

4. listopadu 2011 v 14:51 | Luciebeth (L.s) |  Báj život
Když jsem ještě byla naivní (více, než dnes), říkala jsem si, jaká budu kuchařka. Mé vybájené mrkvové koláče voněly na celé Ústí, domácí polívky jsem musela vařit dva hrnce (nemohli se jí nabažit) a na vánočním stole měly své místo složitě připravované jablečné závitky.


Dnes už vím, že skutečnost je taková, že mé mrkvové koláče budou vonět akorát hladovým toulavým psům, jablečné závitky budou zdobit odpadkový koš a
polívka dopadne, jako tenkrát:

Měla jsem hlad (nic neobvyklého) a nenapadlo mě nic lepšího, než si uvařit polívku. Moje kamarádka vařila úžasné polívky jen z vývaru v kostce. Ale vývar v kostce jsme neměli, takže jsem se pustila do přípravy polévky á lá Luciebeth.
Recept zde:

Začala jsem tím, že jsem si v rychlovarné konvici (bojím se zapalovat sporák) uvařila vodu. Když byla hotová, přelila jsem ji do misky a dala tam zeleninovou směs čerstvě vytaženou z mrazáku. Nevěděla jsem, co dát za omastek, tak jsem v (nyní trochu studené) vodě rozpustila máslo (moc to nešlo). Nakonec jsem přidala sůl, pepř a příchuť z čínské polívky. Tohle byl můj veškerý postup.

Vznikla z toho odporná vodová břečka s kusy polozmrzlé zeleniny a nerozpuštěného másla, kde se na vršku poněkud nesměle usadily sušené krevety z již zmíněné směsi. xD

Po této lekci (a několika dalších typu: volské oko v rozstřílené v mikrovlnce, pytlíček černého čaje v hrnku louhovaný deset minut atp.) jsem vzdala pokusy i s těmi nejjednoduššími recepty a striktně se držím obloženého talíře.
Jsem pevně odhodlána najít si manžela, co umí vařit.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Charlotte Discharge | E-mail | Web | 4. listopadu 2011 v 15:17 | Reagovat

Muhehe, já umím perník i bábovku kterou mi všichni chválí :DD

2 Luciebeth Lonely (Samotářka) | E-mail | Web | 4. listopadu 2011 v 16:09 | Reagovat

[1]: Já taky, ale jenom na babiččině  elektrickým sporáku. ;)

3 Psychopath | Web | 5. listopadu 2011 v 12:10 | Reagovat

Já umím uvařit kafe. :D Když jsem jednou jedinkrát vařila makovník, samozřejmě, že jsem ho připálila a musel se vyhodit. Ups...

4 Ann~e | Web | 5. listopadu 2011 v 19:54 | Reagovat

Snažím se vařit a obvykle je to i k jídlu :D Ale nic světoborného :D

Kdyby odešla většina blogařů, už by jim to vadilo, přišli by o prachy. Chci odejít pro svůj dobrý pocit, zároveň se však nechci vzdát svého blogu :D :) Takže  ještě uvidíme  :)

5 Luciebeth Lonely (Samotářka) | E-mail | Web | 5. listopadu 2011 v 20:07 | Reagovat

[3]: Jo kafe... Po dvou neúspěšných pokusech záměny rozpustného a turka, ho snad už umím připravit. :D

[4]: To je pravda, ale kam odejít? Nikde není taková čtenářská odezva jako na blog.cz...

6 Byakko | Web | 13. listopadu 2011 v 18:59 | Reagovat

Ha! Konečně můj člověk! Doufám, že na takového manžela narazím, protože jinak tatálně umřu hlady! :D

7 Izobel | Web | 20. listopadu 2011 v 10:12 | Reagovat

Jsem na tom nápodobně,moje ,,umění'' vařit nesahá dál,než po špagety :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2011 - 2012