Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Cristiane F. – My děti ze stanice ZOO

6. listopadu 2011 v 11:29 | Luciebeth (L.s) |  "Recenze" na knihy

Je to má první recenze, tak buďte prosím shovívaví.



Stručný děj:

Kniha je vyprávěním narkomanky Christiane F., která poprvé ve 12 letech ochutnala hašiš a později heroin měsíc před jejími 14 narozeninami.
Příběh začíná, když se Christiana spolu s rodiči a sestrou přestěhuje z venkova do Berlína. Christiana začne chodit do jiné školy a tam se skamarádí s Kessi, která ji přivede do party, kde se kouří hašiš. Christianě se líbilo, že je konečně součástí nějaké party.
Později v Sound, nejmodernější evropské diskotéce se Christiana setká s Detlefem, její druhou láskou (která skončí u heroinu ještě o něco dříve) ale i dalšími drogami - různými tabletami a LSD. Christianě se její nový život líbil, ale po čase už na ni prášky a hašiš přestávají účinkovat.
Později na koncertě Davida Bowieho se konečně setká i s heroinem a 18. Dubna 1976 si poprvé šňupne. Od té doby už to šlo s Christianou ráz na ráz.
Chcete vědět, jak to šlo s Christianou dál? Přečtěte si knihu! ; )

Hodnocení:

Příběh je opravdu čtivý. Christianino vyprávění (podle kteréhož byla kniha napsána) vás vtáhne do děje a nebudete moci přestat číst, dokud se nedozvíte, jak to s Christianou dopadlo.
Při několika pasážích v této knize jsem měla chuť s Christianou zatřást, aby se konečně probrala.
Připadala mi opravdu hloupá, což mi přišlo přehnané, na pravdivý příběh.
V knize (alespoň ve vydání, které jsem četla já) jsou i výpovědi ostatních lidí (např. Chris. Mámy), což má knize sice dávat dokumentární nádech, ale mě při čtení velmi rušily. Hrozně se mi ale líbily fotky uprostřed knihy, které nám její život trochu přiblíží, opravdu dojemná byla s Rudim a Dirkem (pozn. autorky).
Doporučuji si knihu přečíst, už jen kvůli problematice drog.

Stručné hodnocení: 9.5 bodů z 10

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 niki-chan | Web | 6. listopadu 2011 v 16:10 | Reagovat

myslím, že recenze se povedla :) a máš pravdu, knížka je opravdu zajímavá, ikdyž v některých částech člověka opravdu zamrazí

2 La Avoir/ nevinná | Web | 6. listopadu 2011 v 19:37 | Reagovat

Knížka je sice moc krásná, ale o to více mne mrzí osud Christiany.

3 Luciebeth Lonely (Samotářka) | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 19:41 | Reagovat

[1]: Dík, souhlasím.

[2]: Mě je spíš líto jejího syna.. ;) :D

4 Psychopath | Web | 7. listopadu 2011 v 6:44 | Reagovat

Tak mám další knížku, kterou si musím přečíst. Otevřít sešit, zapsat název a autorku, zavřít sešit, strčit ho do tašky. Recenze je povedená. ;)

5 Das | Web | 7. listopadu 2011 v 21:09 | Reagovat

Miluju knížky na toto téma. A tahle se mi líbila nejvíce. :) je to dobře napsané, řekla ybch, že se nejvíce ze všech knížek o drogách dala vcítit se do děje a narkomanky. Je mi líto samotné Cristiany, ale ještě horší je, že na tom samém sídliště je podobná situace doteď - drogy mezi mladistvími.
Jinak koukám, že máš možná stejné vydání, jaké jsem četla i já..  nakladatelství Kapka, rok 1987?

6 Luciebeth Lonely (Samotářka) | E-mail | Web | 7. listopadu 2011 v 21:56 | Reagovat

[4]: Děkuju. :) Určitě si knihu přečti, je moc zajímavá.

[5]: Jo, je to tohle vydání a ta kniha je fakt smutná, už jen proto, že pojednává o skutečnosti, která byla je a nejspíš i bude mezi námi...

7 Vendy | Web | 10. listopadu 2011 v 22:24 | Reagovat

Taky jsem ji četla a hodnotila bych ji stejně vysoko.
Výborná kniha, i když se smutným tématem.
Poprvé jsem Christinou chtěla zatřáste podobně jako ty. Když jsem četla knihu podruhé, dovedla jsem pochopit její beznaděj - přesto však mohla dělat různé věci, nemusela skončit zrovna u drog.
Kniha byla opravdu strhující a každý do poslední chvíle doufal, že Christina se z toho vybere, a začne normálně žít. Bohužel, konec je více než reálný.

8 Péťa | Web | 11. listopadu 2011 v 8:19 | Reagovat

Dlouho si chci tuhle knížku přečíst, jsem ráda, že se líbí, třeba se k ní konečně dostanu.

Můj email je: petulepechova@gmail.com

9 Byakko | Web | 16. listopadu 2011 v 22:23 | Reagovat

O téhle knížce už jsem slyšela dřív, ale nikdy jsem přesně nevěděla, o čem je (a to, že je o drogách, pro mě nebyl dostatečný důvod, abych si ji chtěla mermomocí přečíst).
Když to ale tak čtu od tebe, pravděpodobně si ji v blízké budoucnosti přečtu!

10 Luciebeth Lonely (Samotářka) | E-mail | Web | 17. listopadu 2011 v 22:55 | Reagovat

[7]: Hlavně proto, že i dnes jako čtyřicetiletá se k heroinu vrátila...

[8]: Děkuju, podrobnosti napíšu, jen co budu mít trochu času.

[9]: Uhh, vážně? To jsem ráda, že díky mému doporučení si ji někdo přečte.

PS: Já si jí zase mermomocí chtěla přečíst už jen kvůli těm drogám.  Fascinuje mě to... :D

11 Duash | 27. prosince 2011 v 18:32 | Reagovat

Já jsem knížku nečetl, ale myslím, že je mnohem lepší, než film ze Západního Berlína z roku 1979, který je taky - i dnes - dost silný, například nechutná scéna na WC, kdy nějaký kluk Christiane ukradne dávku a píchne si ji do krku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2011 - 2012