Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Šanta s vůní strachu

1. července 2011 v 19:47 | Samotářka |  Povídky
Opravdu stará povídka pocházející z dob, kdy jsem se ještě angažovala na micinách. Původní název byl úplně jiný, ale tento sedí k povídce mnohem lépe. Moc milý příběh, napsaný ani není nijak umělecky (2009), ani není příliš reálný, jenže mě se moc líbí i po těch třech letech.

...

Naše Nessie je kočička kterou jsme dostaly od jedné paní, když byla ještě kotě.Má celou černou srst (na obrázku je jiná kočička, jelikož jsem nenašla žádnou její fotku) a zelené oči.Není to sice čistokrevná kočička, ale účastnila se výstavy pro nečistokrevné kočky kde vyhrála 3.místo.
Tento příběh se odehrál vloni den před vánocemi.Nessinka byla venku a chytla pro nás myšku. Pochválila jsem jí za štědrost a vypustila kočku opět ven. Poté jsem se dárku zbavila a zahladila stopy.Po půl hodině mi Nessinka přinesla další myšku.Tentokrát jsem jí zavřela do ložnice a úklid opakovala.Byla jsem hotová a šla do ložnice pustit Nessii. Přišla jsem a … málem jsem chytla infarkt.Nessi nikde, zato okno bylo otevřené dokořán."Ach ne!" Zařvala jsem a zoufalstvím si rvala vlasy. Nessii jsem hledala celý den. Večer jsem konečně ulehla, byla mi zima. Mé věrné topení, moje nejoblíbenější kočička byla pryč.
Druhý den mě vzbudilo naléhavé mňoukání a škrábání na dveře. Moje kočička to být nemohla, byla naučená na speciální kočičí dveře. Šla jsem tedy otevřít… a světe div se opravdu tam stála moje Nessi!.Výskala jsem a skákala.S povykem jsem přestala, až když jsem bosou nohou šlápla na něco měkkého.Krysa.Lekla jsem se a utíkala do koupelny, když v tom mě napadlo proč Nessi utekla.Věděla, že zítra jsou vánoce a chtěla mi dát dárek.Jenže po kočičím.Krysu jsem nechala vycpat od jednoho pána a vystavila ji nad její pelíšek.Také jsem usoudila že si zato také něco zaslouží.Od té doby pěstuji šantu kočičí a vycpávám s ní plyšové myšky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Charlotte Discharge | E-mail | Web | 2. července 2011 v 9:02 | Reagovat

Povídka je miloučká,
nějak mi ale nesedí ten název. Přijde mi až moc dramatický, ale to je tvoje věc ;) To jsi psala na miciny.cz?

2 Antanie | Web | 2. července 2011 v 10:28 | Reagovat

Krásná, nevinná povídka :)
Moc se mi líbí.

3 Nevinná | Web | 3. července 2011 v 12:22 | Reagovat

Povídka je opravdu krásná :)I když bych do té šatny asi nevlezla :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2011 - 2012