Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Spálíme ji čarodějnici jednu!

22. dubna 2011 v 16:05 | Samotářka |  Básním
V pozadí šibenice,
Zvěstuje,
Že nesejdem se nikdy více.
Už se kat blíží,
Mému životu, očka se klíží.
Před chvílí tu byl,
Teď už není,
Usnul v závěji smutku a depresí.


Proč já marnotratnice,
Ozdobila si ho šperky,
Vystlala růžemi, co pod nimi jsou trny.
Sbohem, nesejdem se nikdy více,
Nadávala jsem, že mám špeky,
Tys mi to vyvracel, rád jsi mě krmil.
A hlavně draze, viď?

Ale teď se to nedá vrátit zpět.
Z mého života se stala změť.
Změť peněz a povrchností,
Z lyžování zlomených kostí.
Škoda, že teď se to nedá vrátit zpět.

Ale co bych udělala jinak?
Neovlivním noční liják
Ten, který za všechno mohl.
Co si to ale nalhávám?
Smrt je to, čeho se obávám.

Bez bolesti ani den.
Za ten ztracený sen.
Nejdřív ho ale varuji,
Ať nehledá smysl života.
Zlatý prsten mu daruji,
Aby mohl dělat pilota.

Kat oči přivřel,
V tento okamžik můj život zemřel.
Tichá slza vzpomínek,
Honem, už hoří ohýnek.
Spalme ji čarodějnici jednu!


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Charlotte Discharge (Sabrožka) | Web | 22. dubna 2011 v 20:16 | Reagovat

Hezké, akorát (pokud ti nevadí kritika) - možná by tobylo lepší jako nonsensová poetie, nebo jednoduše - bez rýmu :)

2 Samotářka | Web | 26. dubna 2011 v 20:37 | Reagovat

[1]: Rým tam je, protože mi tam pasuje. A jestli si to představuješ jako Nonsenovu poezii, budiž. ;)(i když to je „hledání smyslu v nesmyslu“)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2011 - 2012