Kdyby umění mělo nohy, koplo by mě do zadku... (Luciebeth)

PS: Je těžký uvěřit tomu, že tenhle blog fakt skončil... A zabíhání novýho je práce pro vraha, takže než začnu tak nějak posílat odkazy, bude to chvilku trvat. Dejte mi čas do konce týdne. ;)

Nic není takové, jak se na první pohled zdá

20. dubna 2011 v 16:07 | Samotářka |  Úvahy
Úsměv, ve kterém vidím bolestný pláč. Písmena, která skládají slova, z nichž se poté tvoří věty mající najednou hlubší význam. Obyčejná ješitnost přerůstá do jiné - dospělejší dimenze.

Zdání často klame, neboť nic není takové, jaké se na první pohled může zdát.


Představte si: jdete po ulici a potkáte (dejme tomu) blonďáka s nagelovanými vlasy (nic úžasného) v černém asi o dvě velikosti větším triku a úzkými rourami (kalhoty ;). A pak ho potkáte znovu a začnete se s ním bavit. Jak na vás působil na té ulici? "Asi nějakej blb," že?
A teď si spolu povídáte. Zjistíte, že ho zajímá historie, ve volném čase skládá básně typu Máj a chodí na společenské tance, přičemž neváhá vás to naučit.
Pak potkáte nějaké lidi, co ho ani moc neznají, jen ho viděli na ulici spolu s člověkem co je jeho jakžtakž kámoš. A teď ho ty lidi začnou pomlouvat (kámoš je zatím mimo): "to je hroznej frajírek, furt jenom samej gel, bůhví kolik toho za měsíc spotřebuje! A pořád se předvádí, je strašně nafoukanej!"
V tu chvíli si uvědomíte, jak působí na cizí lidi.
A vy jim to začnete vyvracet. Samozřejmě se zeptají "kámoše," který nechápe, co jim to nakecáváte, že přece takovou kravinu jako je báseň by nikdy nesložil, je přeci normální a blá blá blá…

Buď se necháte ovlivnit a myslíte si, že kecá (to bychom asi nebyly kamarádky), nebo budete bádat dál a zjistíte, že úplně jinak se chová k vám (vypráví vám o zajímavostech ohledně čarodějnictví ve středověku (to by byl můj kluk snů ;)) a jinak ke kámošům (ty zmrde! No počkej!).


A jestli tvrdíte, že jsem naivní a takoví kluci už vymřeli (nejspíše ohledně honů na čarodějnice ve středověku - potřebovali zavraždit i čaroděje), tak vám říkám, že jednoho znám.
Nezajímá se sice o historii, nenosí nagelovaný vlasy a ani nepíše básně (ale tančit prý celkem umí), ale co je to grafologie, numerologie, mluví o karmě a alespoň občas chápe o čem to vlastně (mezi spoustou metafor) mluvím.

Na rozdíl od Cukrářky, která nechápe, proč ve mne vyvolávají krátké trolejbusy myšlenky o šarmu londýnských ulic. A já věřila, že jako jediný člověk na světě tomu bude rozumět… :( (zkusím to říct dotyčnému, to ale asi taky nepochopí…)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nevinná | Web | 15. května 2011 v 6:23 | Reagovat

Moc se mi líbí jak je to napsané, souhlasím stebou, asi vím o kom jsi před tím mluvila, ale ja pravda, že když na ulici vydíš frajírka s rozkrokem u kolen a tílkem u kterého mu tukávi dosashují pasu, nic jinýho si prostě nepomislíš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2011 - 2012